neděle 10. dubna 2011

Běh a filozofie?

Zajímavé spojení, že? Většina z nás nad ním nejspíše nikdy neuvažovala. A stejně tak ani já.
Až do dnešního dne, kdy jsem se byl opět proběhnout naboso. Ovšem, řekl jsem si že to udělám jinak. Nepoběžím po asfaltu, ale vyzkouším si běh v terénu, do kterého si jen málokdo šel bez bot, jelikož by si myslel, že riziko zranění je 100%. A i já jsem počítal s tím, že budu mít pomalejší čas, než když jsem tuto trať běhal v botech nebo ve Vibramech FF, zkrátka protože se občas budu muset vyhnout nějakým kamenům atd.

Jak vypadala ta dnešní trať?
10% les (lesní pěšinka se spoustou kořenů a kamenů)
55% hlína (navíc v ní trochu trávy)
25% kamení (a to jak větší kameny, tak i sposty malých, různě tvarovaných, ostrých i tupých)
10% asfalt

vypadá to hrůzostrašně, když si uvědomíte že 90% trati je nezpevněné a vy vůbec netušíte co v ní může být a víc než třetina trati byla po kamení, který přece musí nutně znamenat bolest, když na ten kamen vběhnete atd.

Konečně se dostávám k tomu spojení s onou filozofií. Víte, když běžíte naboso, tak nemáte moc času soustředit se na něco jiného než na to kde zrovna běžíte. Nevnímáte hudbu, kterou máte puštěnou, nevnímáte žádný problém, který by vás normálně trápil. Jelikož jediné co můžete (ba dokonce musíte) vnímat je pouze přítomný okamžik. Musíme vědět kam pokládáte nohu, jakou silou ji pokládáte, najednou si uvědomujete spousty skvělých věcí, jako je struktura toho povrchu, po kterém běžíte, jak se přizpůsobuje vaší noze, jakou má teplotu... prostě spousty pocitů, které v botě nikdy nezažijete, které vám pomůžou to opravdu procítit.
A pokud jde o kameny, tak jasně, na několik kamenů jsem při svém běhu stoupnul, některé byly příjemné, některé na chvíli opravdu zabolely. Ale co chci celým dnešním článkem říct?
To, že jste šlápli na ten kámen a cítite "bolest" není vina toho kamene. Je to vaše vina, jelikož jste se buď nedívali dobře, a v tom případě se musíte do příště více soustředit na cestu, kterou běžíte. A nebo jste nebyli dostatečně "šetrní" vůči té cestě, po které běžíte.
To je to celé, co nás ovšem ta "bolest" naučí - pohybovat se s vědomím toho po čem běžím a dostatečně šetrně vůči sobě i vůči tomu prostředí. A hlavně je to něco co jsme nošením bot dávno zapomněli.
Jde o to, že když běžíte na boso, tak běžíte
- lehce
- v přítomném okamžiku
- bez jakýchkoliv břemen
- využíváte všechny svoje smysly
- přírodně (tím mám na mysli, že používáte nohu přestě tak, jak byla navržena k tomu, aby se používala)
- zažíváte spousty dalších slovy nepopsatelných zážitků, zkušeností a pocitů

A ještě jednu poznámku na závěr, kterou si nemůžu odpustit. I když jsem běžel tak, že jsem se musel lecčemu vyhůbat atd., tak jsem trať zaběhl v nejrychlejším čase, jaký se mi kdy povedl. Kdo jednou zkusí sundat boty, už je nikdy neobuje to vám garantuji.

pátek 1. dubna 2011

Běháme na boso

Už jsem několikrát slyšel názor, že na běhání jsou nejdůležitější boty. Na každém serveru o běhání se dočtete, že nejdůležitější pokud začínáte s běháním je výběr obuvi. Dále tam většinou najdete nějaký návod jak si vybrat ty správné boty, které budou podporovat stabilitu (tím, že eliminují vady jako je pronance a supinace), tlumí veškeré nárazy atd...Já bych se dnes rád podíval na toto téma trochu zblízka a trochu bych tyto moudrosti postavil na hlavu. Jelikož jediné, co doopravdy potřebujete k běhání jsou vaše nohy. NIC VÍC.
Když bych to měl vzít od začátku, tak běhání jako pohyb je tu s námi už od začátku našeho vývoje jako živočišného druhu. Už naši předci v době kamenné museli často běhat (a že ten terén tehdy taky nebyl naprosto uhlazený). Kdežto běžecké boty jsou s námi teprve poslední... dalo by se možná říci století.
Lidská noha je sama o sobě dokonale přizpůsobená na pohyb po jakémkoliv povrchu. Díky naprosto geniálnímu propojení šlach, vazů a svalů, které jsou schopné utlumit obrovské nárazy, můžou vaše klouby v klidu dál vykonávat svoji činnost bez jakýchkoliv omezení. Ovšem to je naprosto proti tomu, co nám říkají výrobci běžecké obuvi (ono taky, proč by říkali, že boty nepotřebujete? kdo by si je pak kupoval?). Podle nich  má každý náraz vliv na kolena a všechny klouby, čímž se opotřebovávají a je potřeba je tím pádem chránit...
Co je na tom pravdy?
Jak už jsem říkal. Noha jako taková je svojí stavbou naprosto bezchybný nástroj, který pokud se ho snažíte jakkoliv vylepšit, tak to v lepším příadě vede ke zraněním atd. Tím, že tento dokonalý systém sevřete do boty, tak se stane velice podstatná věc - svaly, šlachy atd., které normálně zajišťují dokonalý pohyb a tlumení veškerých nárazů začínají ochabovat, jelikož v této botě se buď nemůžou hýbat (např. prsty nemůžou zabrat každý zvlášť, ale v botě jsou schované dohromady u sebe) nebo "nejsou potřeba", jelikož "tlumení" zajišťuje bota.
Dokonce jsou zde výzkumy, které ukazují na fakt, že čím větší tlumení má bota, ve které běháte tím větší nápor to je na vaše klouby. S čímž se dá souhlasit, pokud se nad tím zamyslíte. Pokud vezmete péro a rychle ho zatížíte, tak možná malinko zbrzdí dopad, ovšem následně vyšle zpět minimálně stejnou a nebo větší sílu. Která má následně právě ten efekt na klouby, kterému se chcete vyhnout nošením bot. Statistiky mluví docela jasně - je zde daleko více zranění u lidí, kteří běhají v botech, než u těch, kteří běhají naboso.
Můžete namítnout, že je dnes nemožné jít běhat bosky - všude jsou střepy atd... Na to se dá říct pouze máte přece oči a vidíte, že na cestě něco leží, nebo ne? Pokud vidíte, že máte na cestě střepy, a nebo nějaký jiný bordel, tak není nic lehčího, než ho oběhnout. A pokud je tak velký, že ho nevidíte, tak se jím nemusíte vůbec zabývat, jelikož vaši nohu nemůže nijak vážně poškodit. Popř. si můžete pořídit speciální boty - Vibram FiveFingers, které vám dodají stejnou volnost pohybu jakobyste běželi naboso, ale ochrání vás před bordelem na cestě. Ovšem doporučuji rozhodně vyzkoušet i běh úplně na boso, který je dobré zahájit chůzí, abyste si ten terén trochu ošlapali :))
na konec přidávám ještě dvě videa, které jsou sice v angličtině, ale dokonale ilustrují o čem zde mluvím :)



A druhé už je v podstatě taková třešnička na závěr :)