Vše potřebuje odpočinek

Další z článků, ke kterým jsem tak nějak dostával inspiraci už docela dlouho, jenom jsem si to až do přednášky Toma Hajzlera nějak nebyl schopný dát dohromady...

Nevím už kde jsem tu myšlenku četl, ale od té doby co jsem si ji přečetl, tak jakobych ji viděl všude.

VŠE POTŘEBUJE ODPOČINEK

Ať se podívám kdekoliv kolem sebe, tak mám pocit, že většina nedorozumění a většina problému v práci, vztazích, sportu, učení... je způsobena tím, že si nedopřáváme dostatek odpočinku v průběhu této naší cesty za tím co chceme. Naše kultura nás učí, že máme jít neustále za tím čeho chceme dosáhnout... sněte, dřete, jděte si za tím a jednou to dostanete.

Víte nevidím nic špatného na tom snít, inspirovat se, nadchnout se pro něco. A souhlasím i s tím, že pokud se pro něco nadchnu, tak bych pro to měl aji něco udělat, protože dělat něco co miluju je ta nejlepší odměna, jakou můžete dostat. Ale nikdy byste neměli zapomínat na pravidelný odpočinek, čas který si vyhradíte jenom pro sebe, na odpočinek, přemýšlení (nad něčím jiným než za čím si jdete),... atd.

Protože co se stane, když budete neustále jenom zapálení, půjdete si za svým a budete ignorovat pravidelný krátký odpočinek? Prostě se to přehřeje a vy musíte zákonitě vyhořet. Příroda má tendence vracet se neustále k rovnováze a harmonii a to znamená i pro vás - pokud hodně tlačíte na pilu, snažíte se mít co nejlepší výsledky (a třeba je i máte) .. aniž byste si u toho chvíli odpočali, tak přijde stejně silná, ne-li silnější protichůdná síla. Ta vás následně uzemí a donutí vás odpočinout si daleko delší dobu než by jste odpočívali kdyby jste to dělali průběžně. Možná by se to dalo označit syndromem vyhoření... možná ne... ale mám pocit, že jsem si tím prošel taky už párkrát v menším a jednou v docela silné podobě.

Teďka ve světle posledních událostí opravdu můžu říct, že ten průběžný krátký odpočinek je potřeba všude kde se podíváte - v práci, ve sportu, ve vztazích, v podnikání... a v momentě kdy si neodpočinete, tak na to za čas šeredně dojedete... Na stranu druhou, teď když to víte, tak s ním můžete lecos udělat :)

Co si o tom myslíte vy? Podělte se o názor v komentářích :)

Kostel a jeho "vady"

Dneska začnu možná trochu netradičně :) ale inspiraci k napsání tohoto článku mi dneska dodal Tomáš Hajzler ve své předposlední snídani, kterou můžete najít TADY. Ale potřeboval jsem kromě té snídaně asi ještě slyšet dnešní přednášku na Masarykově univerzitě v Brně.

V krátkosti o filozofii kostela, ať víte o co běží. Tom Hajzler říkal, že jeho děda chodil do kostela a myslí si, že to bylo protože tam v neděli došel, poslechnul si který jsou ty správný věci, které se mají dělat a potom se mu tak nějak žilo líp. Nebo teda aspoň v neděli odpoledne.. v pondělí taky ještě super, úterý dobrý, středa už to začínalo trochu pokulhávat a čtvrtek se ještě nějak přežil a od pátku do soboty to zase bylo hrozný. Pak přišla neděle, šel do kostela a zase to bylo super atd.

Já osobně v tom chápání té filozofie vidím jeden zásadní problém. A to je nutnost do toho "kostela" chodit, abych se cítil dobře. A celkově to vidím i jako chybu u těch kteří si říkají "věřící" jenom protože do toho kostela chodí. A právě takhle jdou jeden den do kostela, aby si poslechnuli co mají dělat a jaké jsou ty správné věci.

Nedávno jsem poslouchal rozhovor se zpěvákem z Casting Crowns. A ten říkal hodně zajímavou věc - problém lidí co chodí do kostela je ten, že když z něj vyjdou, tak zapomínají na to co se v kostele naučili. Vyjdou ven a přijde jim, že teď jsou v jiném světě, ve světě kde musí o něco bojovat, kde to co funguje v kostele nefunguje. A tak se zase přepnou do jiného režimu.

Myslím si, že každý musí najít toho Boha, ten svůj kostel sám v sobě, když dojde domů z práce a nechat se tímhle vnitřním vedením výst k tomu, aby dělal další věci, které díky tomu vnitřnímu kostelu považuje za správné. V tenhle moment mám pocit, že ten koncept kostela opravdu dostává smysl, jelikož ho mám kdykoliv u sebe a můžu využívat té obrovské naděje, síly, inspirace atd. kdykoliv, protože všude si ho nosím sebou a nejsem závislý na tom, že v neděli musím někam jít, aby mi někdo řekl jak je to správné a já měl zase půl týdne v pohodě... takhle můžu mít v pohodě celý týden.

Máte k tomu nějaké vaše postřehy a nápady? Podělte se o ně s ostatními v komentářích :)

P.S. snídani jsem viděl už před nějakým časem a nevybavuju si přesně detaily atd.. takže doufám, že kdyžtak Tomáš odpustí určitý nepřesnosti :) a nebo případně můj pohled trochu poopraví, protože je taky možný, že jsem to nepochopil dost dobře :)

Co podniknout na podzim, aby mě to nestálo balík?

Poslední dobou mi občas trochu chybí finance, tak jsem si říkal, že zkusím vymyslet nějaké věci, které by se dali dělat teďka na podzim s vaší drahou polovičkou, abyste pořád jenom neseděli doma a nebo nedělali jedno a to samý :) A když už něco podniknete aby to nestálo balík... :)

Jít na procházku? I když venku začíná být zima, sychravo atd. tak se pořád najdou i dny, kdy vysvitne sluníčko je tepleji a venku je krásně. Ideální dny na procházku po parku, lese, všude kolem spousty barev, šoupete nohama ve spadlém listí, čistý vzduch všude kolem.... navíc uděláte i něco pro svoje zdraví a cenová náročnost? 0Kč! :)

Pouštět draka? Mám sice pocit, že tenhle podzim nějak extra nefouká.. ale možná se mi to jenom zdá:). Proč se nezkusit vrátit trochu do dětských let? :) A zablbnout si na poli s drakem? :) A další spousty zábavy si můžete užít i při výrobě draka... :) Pokud se na ni necítíte, tak draka můžete koupit v obchodě za pár korun :)

Podívat se na zajímavej film? Taková podzimní a zimní klasika. Když je venku hnusně, tma a vám se nikam nechce, můžete se rozvalit u dobrýho filmu :)

Číst si knížku? Jo a myslím tím opravdu v páru :). Třeba před spaním nebo tak. Najděte si nějakou zajímavou knížku a zkuste tomu druhému chvilku číst. Co třeba pohádky? Měli jste je rádi jako malí? :) Kdo ne, zkuste si svoje oblíbený pohádky přečíst i teď :)

Povídat si? Tohle se může zdát jako naprostá samozřejmost, ale schválně, když jste si naposled udělali čas jenom na to povídat si aniž byste u toho sledovali film, řešili cokoliv jiného...? Třeba přijdete na další zajímavou inspiraci co podniknout nebo co by vás partner rád vyzkoušel :)

Deskovky/karty? Většina z vás má určitě nějaký deskový hry doma :). Popř. se dají sehnat od pár korun až po pár stovek... Stačí si vybrat která se vám líbí a zkusit ji. Navíc můžete pozvat aji kamarády a když se sejdou správní lidi, tak je o zábavu postaráno. Navíc když každý přinese něco, tak vás večer vyjde opravdu na pár korun.

"Čajový" dýchánek? Venku je zima, sychravo, co se schoulit do křesla, na gauč nebo tak... uvařit si dobrej čaj nebo kafčo, ... pokud kouříte, tak si třeba k tomu rozdělat vodní dýmku, užívat si tepla toho druhého, a klidu u vodní dýmky a opět máte třeba možnost si u toho popovídat. Musim říct, že mě se dýmka hodně osvědčila na povídání :) protože ten kdo ji zrovna nemá tak může mluvit a ten druhý mu do toho aspoň neskáče :D

Masáž? Určitě vás tohle temný počasí unavuje a vysiluje... stejně na tom bude i vaše drahá polovička, co takhle si dát vzájemnou masáž? Udělat si radost, uvolnit se, cítit doteky toho druhého, vypustit starosti z hlavy... Pokud nemáte vůbec pár jak by se dala masáž udělat, tak na YouTube určitě najdete nějakou inspiraci :)

Naučit se něco nového? Pod tímto si můžete představit absolutně cokoliv... Třeba jeden z vás umí malovat, co kdyby to zkusil nějak naučit toho druhého, nebo prostě můžete najít nějakou novou činnost pro oba a vyzkoušet ji.... opět Google a YouTube jsou opravdu dobří společníci a s trochou snahy vám můžou pomoct s čímkoliv.

Jenom tak se tulit pod peřinou? Proč ne? někdy je potřeba si prostě odpočinout, takže proč se jenom tak nepřitulit a neužívat si tepla a blízkosti své drahé polovičky? :)

Sex? Vždyť je to krásná věc :) Nemusíte se bát, že by vám u toho byla zima, mozek se vám zaplaví hormonama, můžete si užít něco krásnýho :) A pokud byste rádi zkusili něco novýho, tak klidně experimentujte :) Buď hledejte na Googlu a nebo si můžete pořídit za pár korun všelijaké knížky plné různých tipů a vychytávek :) Noci jsou dlouhý a máte hodně času, takže zkoušejte :)

Společné vaření? Tady už to může vyjít trošku dráž, ale záleží jenom na vás, vaší chuti a stavu peněženky.. vždycky se dá vymyslet nějaký jídlo, který vám bude chutnat a zároveň pro vás bude cenově dostupný :). Navíc to jak si spolu poradíte v kuchyni může být taky zábava :)

Tanec? A tím nemám na mysli žádné kurzy, tančírny, párty atd...zkuste si najít pár oblíbených písniček a zatancovat si spolu doma:) Nestojí to ani korunu, můžete až divit jaká z vás může být za chvíli sehraná dvojka:)

Pomoc druhým (nebo sami sobě)? Pokud máte nějaký čas navíc, co zkusit pomoci někomu druhému, který má zrovna problém, nebo potřebuje něco vyřešit? Zkuste se oba zapojit do nějaké dobročinné akce. A nebo co třeba jenom pomoct svému partnerovi s něčím? Víte, že toho má hodně, co za něj třeba udělat ty drobnosti, které ho zdržují od těch podstatných věcí, které musí udělat?

Při trošce vnímání toho co ten druhý říká, co dělá atd. určitě ještě přijdete na spousty dalších věcí. Sledujte co se kolem vás děje, plakáty, letáčky na stolech, akce, kterých se účastní vaši kamarádi na FB.. všude tady se dá hledat další inspirace. Stačí jenom otevřít oči a občas se nebránit troše kreativity a třeba i šílenějšího myšlení :)

Poslední co bych dodal, tak si myslím, že podzim jako takový by mohl být aji ideální čas na to odpočinout si, a věnovat nějaký čas i sám sobě, přemýšlení nad tím kdo jsem, co chci, kam jdu atd. Rozhodně nemusíte všechen čas trávit s vaší milovanou druhou polovičkou, ale věnujte i nějaký čas sobě:) ... i takto se dá najít další inspirace na to co podniknout :)

Rád bych pokud máte nějaké další nápady co by se dalo podninout... podělte se o ně s ostatními v komentářích. Děkuju

O lásce - co mi přinesl minimalismus

Tenhle příspěvek jsem původně chtěl napsat už asi před.... noo pár měsíců to bude, ale nechal jsem si ho jenom v konceptech bez textu, protože jsem moc netušil jak chci vlastně tohle téma uchopit...a nevím to ještě ani moc teď. Ale něco mi říká, že možná bude ideální doba ... taková ta intuice, o které jsem mluvil dřív....

Kde jenom začít, je tolik pohledů, tolik myšlenek, které bych vám chtěl říct... Takže si nalívám "skleničku" červeného, zapaluju svíčky, pouštím si smyslnou španělskou muziku a jdu psát :)

Každý z nás se neustále mění, jde pořád dopředu. I já a moje myšlenky atd. A chtěl bych říct, že i já si hodně věcí uvědomuju a zjišťuju spousty nových věcí.  Ještě když jsem tento článek chtěl napsat původně před těmi pár měsíci, tak bych nejspíš řekl něco v tomhle smyslu: Odevzdejte se tomu svému partnerovi, dělejte ho šťasnějším, udělejte z něj hlavní bod svého života. Už slyším spousty kritiky na mou hlavu za tyhle myšlenky :). Každý to ale zná, když je v tom až po uši. Jenom ta samotná láska vám dodává tolik energie, že byste dokázali pohnout světem, najednou nepotřebujete nic jiného než být s tím druhým, každá chvilka vás naprosto naplňuje.

Ovšem tohle je asi neudržitelný stav. Dříve nebo později se ukážou i nějaké problémy a je potřeba se k nim potom postavit čelem a nějak je vyřešit a hlavně je vydržet. Problémem je, že v takovou chvíli se může stát, že najednou vám ty společné chvíle nemusí dávat už tolik energie. A i když jste si to neuvědomovali dříve, tak ten stav, kdy jste byli plní energie a nadšení svým způsobem přetěžoval vaše tělo... a po nějaké době přišla chvíle, kdy jste si připadli vyčerpaní v tom vztahu a takový nesví... najednou se začaly objevovat ty problémy atd...

Kam tímhle mířím? Je to až zjištění posledních dnů, kdy mi dochází dost věcí. Víte minimalismus je sice zaměřený na vztahy s ostatními a říká, že by se na nich mělo pracovat pokud možno co nejvíc. Věnovat druhým pozornost, trávit s nimi co nejvíce času... Ovšem hodně lidí si neuvědomuje, že všechno má i svoji míru. A když tuto míru budeme dlouho překračovat, tak se dostaví následky. Někde jsem četl zajímavou myšlenku - všechno potřebuje odpočinek. A ta mě přivedla až sem.. :). Vztahy jsou důležité, ovšem důležitější je jak se cítíte vy sami. Neměli byste kvůli vztahům zapomínat na věci, které vás naplňují a dělají šťastnými sami o sobě. Proč to říkám? Protože jedině když budete schopní si užít i čas sami se sebou a být šťastní jenom tak z toho jak žijete, tak teprve potom můžete předávat i štěstí dál do svých vztahů a lidem kolem sebe. Když nemáte štěstí v sobě, tak ho těžko předáte dál. Jedině tak můžete do toho vztahu vkládat další krásný věci. Štěstí, radost a všechny ty krásný věci se ve vztahu nevezmou jenom tak samy od sebe, ale nejdřív je musíte někde získat vy... a teprve potom je můžete předávat dál.

Takže jak se nyní dívám na lásku? Zajímavá otázka. Mohlo by se zdát, že jsem úplně změnil pohled o 180°... ale není to tak úplně pravda. Víte, pořád si myslím, že by vztah měl stát na upřímnosti, porozumění (toleranci) a ochotě udělat pro toho druhého něco. Taky si myslím, že je důležité dělat si navzájem radost, překvapovat se, vymýšlet nové věci,... udělat si čas jenom tak na sebe, na povídání si, na mazlení se. Ať se děje v tom vztahu cokoliv i za jakékoliv situace by jste měli čas od času mít nějakej čas pro sebe.. i kdyby to opravdu byla jenom chvilinka spolu. Ovšem zároveň by jste měli respektovat i toho druhého, pokud chce zrovna dělat něco jiného, má v plánu něco co ho baví atd. Můžete ho v tom podpořit pokud chcete, ale občas mu prostě musíte dát i tu svobodu, aby mohl být chvilinku sám a dělat věci, které ho baví, nebo které potřebuje, aby si zase trošku doplnil pohár spokojenosti... a mohl trochu toho štěstí dát taky i vám. I ve vztahu je potřeba občas odpočívat :) a přeberte si to jak chcete :)

Ještě bych rád nadhodil poslední myšlenku... ta se týká víry :) Opravdu mám pocit, že pokud věříte v něco vyššího.. a můžete si to nazvat bohem, vesmírem, energií atd... tak vám to dodává i hodně síly a energie v těch těžších chvílích toho vztahu. A skoro bych řekl, že občas vás to má i tendence vést dál tou správnou (ano neříkám nejjednodušší, ale správnou) cestou, tak aby ten vztah mohl fungovat dál byli jste oba šťastní. Chce to jenom trochu tréninku s nasloucháním té intuici, která se vás snaží vést :)
Btw v Bibli se píše o lásce.. myslím, že je to část Korinstkým... (část mám i tady na obrázku u článku). A můžu říct, že taková láska opravdu existuje! Je to jenom otázka vaší volby, jestli o tu svoji lásku chcete pečovat, pěstovat ji a postupně ji dostat až do tohoto krásnýho stavu. Za sebe můžu říct, že jsem se pro to rozhodl a bylo to nejlepší rozhodnutí v mým životě.

Tak jenom doufám, že to má hlavu i patu :) ... jak se na vztahy díváte vy? Co je pro vás nejdůležitější?