PŘESTĚHOVÁNO!!!

Ode dneška budu přispívat pouze na své osobní stránky, které najdete na adrese

www.jiripech.eu

Věřím, že to bude mít přínos jak pro vás (lepší design, přehlednější),.. tak i pro mě - lepší správa, atd. Takže se na vás těším tam :)

Je PEF MENDELU opravdu tak super?

Rok za rokem už posledních pár let získává PEF Mendelu ocenění jako nejlepší ekonomická fakulta na Moravě. A mě jako studenta třetího ročníku to vyloženě zaráží. A tak jsem si říkal, že bych mohl napsat krátké zamyšlení se nad tím, v čem asi tkví to prvenství...

Jenom v krátkosti shrnu kritéria, které hodnotí HN jako podstatná:

• kolik studentů studuje doktorské studium
• kolik studentů je vysláno na zahraniční stáž
• zaměstnanost mezi absolventy
• jestli škola provádí průzkum mezi studenty

A to je asi to hlavní (teda aspoň takhle jsem to vyčetl a pochopil z článku ZDE).

Hned ze začátku bych se rád zeptal, k čemu jsou ve škole dobří doktorandi? Ano uznávám, někdo musí učit na cvičeních, jelikož by to sami vyučující nezvládli. Není snad lepším ukazatelem, kolik studentů si našlo po vystudování Bc. popř Ing. titulu práci v nějaké produktivní části ekonomiky? Znám spoustu lidí, kteří studují doktorské studium jenom protože se jim buď nechce pracovat a nebo nemůžou najít práci a když studují, tak aspoň nemusí nutně platit soc. a zdravotní. Co to tedy o škole vypovídá, pokud má velký podíl těchto studentů??

Zahraniční stáže jsou opět zajímavý a leckdy cenný údaj v životopisu. Ovšem co se týče PEF Mendelu, tak zde nečekejte, že budete nějak extra podporováni ve výjezdech na erasmus a další programy. A pokud opravdu chcete stáž, tak počítejte s tím, že zahraniční stáž = prodlužování studia. A proč? Některé předměty jsou vypisovány pouze v LS nebo ZS, a nelze si je zapsat jindy, se spoustou garantů a cvičících prostě není rozumná domluva a vyžadují účast (většinou na těch nejméně podstatných předmětech). A pak jsou zde všudy přítomné návaznosti předmětů na sebe, které vás nutí každý semestr studovat jen v česku, protože další semestr by jste už byli ve skluzu, a nemohli byste si zapsat další předmět, který má návaznost na ten z tohoto semestru. A pro případ, že byste si chtěli kredity nahnat dopředu tak pozor na to... každé po sobě jdoucí 2 semestry musíte mít minimálně 40 kreditů z předmětů a nikoho bohužel nezajímá, že máte již z plánu odstudováno v podstatě všechno.

Řekl bych, že zaměstnanost na PEFce je dobrá. Ale nevím jestli za to může úplně škola sama. Na všech předváděcích roadshow se prezentuje jako super škola, kde se dá během studia i v klidu pracovat (a pařit skoro každý den.. aspoň tak nám to tehdy říkali, když nás lákali z OA). A škola tomuto pomáhá i tím, že dává různé nabídky práce na dokumentový server. Za což má u mě velké plus. Které opět má sebou i velké mínus, které vyplývá už z minulého bodu - učitelé na PEF to prostě neakceptují, že kromě školy máte ještě další aktivity. Oni znají pouze ten akademický svět Mendelu (a možná i jiných brněnských univerzit).

Průzkumy mezi studenty jsou taky úsměvné. To, že škola dá dohromady nějaký dotazník popřípadě evaluaci předmětu na PEF neznamená snad vůbec nic. Za ty 3 roky jsem vyplňoval pouze jeden dotazník, jak jsem na PEF spokojený (víc jich k dispozici nebylo). Od té doby se nic nezměnilo, ne to bych kecal - je to horší a horší s každým dalším semestrem. A evaluace předmětů mi občas přijdou jako výsměch, jelikož málokterý předmět se podle evaluace opravdu změní - moje evaluace často volají po větším zapojení praktických dovedností a použitelnosti látky, ale čím dál jsem tím víc je studium pouze teorie, která nedává smysl popř. ani v reálném světě fungovat nemůže (např. teorie efektivních trhů). K čemu mi je, že umím vyjmenovat vlastnosti 50ti druhů investičních certifikátů, když nevím kdy mám který použít?

Noo to bylo moje vyjádření k bodům, které HN hodnotí a teď ještě pár postřehů z mého studia..

Na úvodu do studia říkali spoustu krásných věcí, ale pokud si je dobře pamatuju, tak pokud se jednalo o nějaké výhody, tak to byla jedna velká lež - jediné pravdy byly, kudy se někam dostanete (jelikož budovy se nedají v průběhu bourat a měnit). Pár takových tu zmíním...

• registrační poukázky - slouží k tomu, aby se dopředu vědělo kolik lidí má zájem daný předmět studovat a podle toho se nachystala kapacita. Pokud je vyčerpáte, tak nemůžete registrovat předměty (a můžete si je pouze zapisovat, takže vlastně berete místo někomu, kdo si o něj řekl dopředu). Na úvodu do studia padlo, že není problém počet poukázek navýšit. Ovšem neznám jediného člověka, kterému by se to povedlo a většina z nich ze studijního odcházela s odpovědí - studovat se dá i bez nich, nic nenavýšíme.
• studenti vyšších ročníků jsou zvýhodněni při zápisech a zapisují si dřív - to by mělo zajistit to, že když student předmět opakuje a nebo ho chce studovat později, tak aby dostal místo a neohrozilo mu to státnice atd. Pravda je ovšem taková, že ve vyšším ročníku se vám sice rozjede zápis dřív, ale systém automaticky drží místa lidem z nižších ročníků (kteří třeba ani nemají splněné návaznosti, aby ten předmět mohli studovat). Takže stejně musíte počkat než si mladší studenti zapíšou předmět, požádají o výjimky, výjimky jim neudělí a teprve až po tom se můžete zapsat do toho co zbylo. Světlou a málo častou výjimkou je, že vyučující navýší kapacitu, tak aby jste si předmět mohli zapsat i dřív.

Tyhle dvě věci mě na PEF asi štvou nejvíc. Ale nejsou jediné... pojďme dál ...

• Měníme pravidla za pochodu - studenti, kteří nastoupí o rok později budou pravděpodobně na stejném oboru mít jiné předměty a jinak okreditované (např. já mám povinnou praxi za 0 kreditů, student, který nastoupil o rok později za tu samou praxi už má 6 kreditů a podobně). Ubytovací stipendia jsou kapitola sama pro sebe. Když je čtvrt roku čas na změnu systému vyplácení, tak to nikdo neřeší, ale týden před tím než se mají vyplatit, tak dojde informace, že se předělává jejich systém. Což znamenalo zpoždění výplaty o cca 2 měsíce a lidi, kteří čekali na určitou sumu dostali zhruba polovinu těch peněz a ještě o hodně později. Původní záměr byl, že se bude platit víc a nebude se vyplácet za prázdniny... ale už jsme na stejných částkách jako předtím, pouze je navíc nedostanete za prázdniny...
• "Vraždy na studijním" - věřím, že tohle se změní, jelikož už náš obor získal novou studijní referentku, ale před tím byl zabit pohledem jenom za to, že si dovolil otevřít dveře a něco chtít. Navíc jakákoliv nestandardní žádost (cokoliv jiného než vydání potvrzení o studiu) dělala obrovský problém a často ani nebyla schválená.
• Interní nařízení, které omezují studenty, ale nikde nejsou publikované - např. že pokud nastoupíte na manažersko-ekonomický obor smíte psát bakalářskou práci pouze na ústavu management a možná marketingu. Pokud vás baví něco jiného tak máte smůlu. Nebo tedy nemáte. Musíte poprosit vašeho garanta oboru (naštěstí pro nás docela v pohodě člověk), který vám musí vaše téma schválit - resp. vám pomůže to téma ohnout tak, aby v něm bylo i něco z managementu. Často se bohužel stane, že díky ohýbání toho tématu to téma přestane být zajímavé pro vás i pro vedoucího.
• S tímto souvisí i volba specializace, která je vám úplně k ničemu. Já třeba studuji manažersko-ekonomický obor, a ve druháku když nám dali na výběr specializaci tak jsem si vybral bankovnictví a pojišťovnictví jelikož mám k tomuto oboru blízko, mám ho rád a pohybuji se v něm a říkal jsem si, že když budu mít tento obor a tím pádem i stejné předměty jako obor finance (už toho mi přijde divné, že jednotlivé obory se od sebe liší pouze cca 3-5 předměty, ale papírově to je vždycky strašný problém pro vedení jestli jste z toho nebo druhého. Navíc pokud studujete obor finance, tak si nemůžete dát specializaci bankovnictví pojišťovnictví, protože ty předměty navíc už máte... a tak jste nuceni studovat navíc něco co vás třeba vůbec nebere - marketing, cestovní ruch, sociální vědy,..). Ovšem když jsem chtěl psát svoji bakalářskou práci o akciích, tak jsem se dozvěděl, že to nejde, protože ta specializace co mám vůbec nic neznamená a je to akorát nekoncepční výmysl a je zde interní předpis, že lidé z ústavu financí by neměli brát na vedení lidi z ME oboru.KDYBY NA TO ASPOŇ UPOZORNILI, NEŽ SE ČLOVĚK NA TEN OBOR PŘIHLÁSIL A NEBO MU PAK DALI MOŽNOST PŘEJÍT...Ale to by nebyla mendelu... Což mě vede k otázce - není lepší si bakalářku koupit, když ji nemůžu psát o něčem co mě baví?
• Studentům PEF Mendelu chybí jakákoliv finanční gramotnost a jejich schopnost vyznat se v produktech na finančních trhu a v praxi je využívat podle toho, jak je zrovna potřebují je pod bodem mrazu!!! Ale když se jich zeptáte jaké jsou vlastnosti plain vanilla exotického certifikátu, tak si možná vzpomenou (pokud neměli finanční trhy v nějakém z prvních semestrů, protože to by to už zapomněli). Stejně tak bych řekl, že jakékoliv znalosti, které studenti nezískali mimo školu tak neví a neumí. Protože když se do vás každý semestr snaží nalít 5-8 předmětů.. a je to půlrok co půlrok, často bez jakékoliv logické návaznosti, tak hold vám nezbývá nic jiného než průběžně zapomínat to, co jste se naučili (nebo správné slovo by mělo být slyšeli - na přednášce, popř. přečetli - ve skriptech) a napěchovat do hlavy tuny stránek nových kravin, které jsou v praxi stejně nepoužitelné, případně vás je nikdo nenaučí v praxi použít.
• S tímto bohužel souvisí další bod - drtivá většina učitelů jsou akademici každým coulem a pokud se ukáže někdo nový, kdo chce výuku pojmout praktičtěji, tak aby studenti mohli opravdu použít to co se naučí a chápali k čemu to a kdy to využít, tak akorát sklidí nevoli svých kolegů. Ti se do nich začnou navážet atd. jelikož jejich výuka není dost akademická.. *moment chce se mi z toho zvracet* Vždyť škola by vás měla připravit na budoucí práci, kde by jste měl využívat prakticky vaše znalosti a dovednosti a ne teoretizovat! Dovedete si představit jaderného fyzika, který by stavěl jadernou elektrárnu a u toho zkoušel vymýšlet nějaké nové teorie a zkoušel jestli to bude fungovat a nebo to vybuchne? Já ne.. ale bohužel takové lidi plodí PEF :(

Nooo to bylo asi to hlavní... pak už jsou to takové nepodstatné věci.. jako třeba protivné ženské, které obsluhují v menze (a taky je pro ně cokoliv problém), kvalita jídla, která za ty peníze je v jakýchkoliv jiných menzách asi o 2 úrovně výš... atd..

Už jsem to chtěl napsat dřív, ale nějak nebyl čas... a teď jsem zvědavej co se bude dít... Protože do teď jsem ze všech stran četl jenom PR pefky, jak je super, jak nemá chybu a každej tam studuje a je nejšťastnější na světě atd... 

P.S. pokud přemýšlíte o práci např. pro Goldman Sachs, JP Morgan atd. tak věřte, že tyhle firmy mají seznam univerzit, ze kterých berou lidi.. a PEFka na nich není...

P.P.S. Ještě jsem zapomněl - taky mě sere drsnění nás ekonomů na informatice, jenom kvůli nějakému informatickému lobby ve vedení :/ k čemu je mě jako ekonomovi se specializací na bankovnictví a pojišťovnictví znalost pascalu, javascriptu, SQL, šifrování atd.?

Pěstuj víc, nakupuj míň....

Po delší době  sem opět sednul k psaní, protože bych se s vámi chtěl podělit o svoji novou filozofii :) V podstatě bych řekl, že to je vyústění toho minimalismu, o kterém jsem tu už psal několikrát a zároveň i takového malého návratu k přírodním věcem a práci, která byla dříve naprosto běžná.

V podstatě mě k tomu hodně posunulo video z TEDu, které najdete ZDE. Toto zahradničení pomáhalo spoustě lidí a zároveň pomáhá snižovat jejich závislost na obchodech, ve kterých jste pouze našli zeleninu, která byla sklizená dlouho před tím, než vůbec stihla dozrát. Následně dozrávala díky nějaké chemii a technologii. Ostatně zelenina z obchodu je jedna velká chemie když vezmeme v úvahu různé pesticidy, herbicidy a další (nejsem odborník), které se na rostliny používají jenom aby byli větší, rostly rychleji a tak dále. Při pohledu na cenu bio produktů se vám zase protočí panenky...

Takže proč si nevypěstovat vlastní zeleninu? Nebo aspoň část z ní?... Vzal jsem si to jako svoje osobní heslo pro tento rok -> Pěstuj víc, nakupuj míň. Ve výsledku to ušetří nejen vaši peněženku ale i to pomůže vašemu zdraví. Někdo by ještě mohl namítat, že bydlí v bytě a že na to nemá místo, čas atd. Bydlím taky v bytě (2+1) a s trochou kutilství se dá pěstovat spousta věcí aniž by vás to nějak více omezovalo. Osobně jsem tento rok (poprvé) zasadil různé bylinky (vždycky jsou lepší čerstvé než ty sušené z obchodu), 5 keříků cherry rajčátek, fazole (možná k nim přidám hrách), a ještě čekám na dodávku balkonových jahod, citronovníku, limetky, banánovníku a pár dalších bylinek. Všechno se sem vleze. I když uznávám, že budu muset vyměnit asi 2 okrasné květiny, abych měl květináče pro tuto dodávku :).

O tom, že to bylo správné rozhodnutí jsem přestal pochybovat hned minulý týden, kdy jsem si koupil cherry rajčátka u nás v albertu... klasika jako vždy - vybíral jsem takové aby byli co nejvíc červené, ale zase aby nebyly pomačkané atd... a výsledek? Nejlepší rajčátka, jaké tam zrovna měli byli pekelně kyselé, a chuť rajčete snad ani nepřipomínaly. a dalo by se pokračovat..  Není to tak náročné, spousty návodů najdete třeba na stránkách jaktak.cz a s trochou kreativity určitě přijdete na to, kam tu zeleninu umístit i u vás. Jelikož vidět, jak vám ty rostlinky pomálu rostou je obrovská radost :)

Díky že ste si udělali čas na přečtení, pokud se vám článek líbil, sdílejte ho prosím dál :) a nezapomeňte grow more, buy less :)

Vítěz je sám - Paulo Coelho

A máme tu další přečtenou knížku :). Docela mám ze sebe radost, že jsem si udělal dost času i na knížky, které nejsou vyloženě naučné. Ale musím přiznat, že tím, že je tohle snad moje první "normální" knížka od základní školy, tak recenze bude možná trochu slabší, což vás ale doufám neodradí od přečtení... protože já to zvládl přečíst asi za 4 dny (což je snad  moje nejrychlejší doba na cca 370 stránek textu) a byl jsem tím nadšenej.

Příběh nás zavede do Cannes na filmový festival do světa lesku, záře světel, smetánky filmového (a nejenom toho) průmyslu. Kde pro mě bylo ze začátku trochu složitější se zorientovat, jelikož autor sleduje zároveň několik příběhových linií, které se postupně slučují a zanikají. Tím, jak hlavní osoba - Igor, podnikatel, který má všechno co by si člověk mohl přát. Jen ho opustila žena, kterou miloval a právě za tou se vydal do Cannes. Na začátku chce, aby se k němu vrátila, ale jak postupně utíká čas, příběh jde dál a Igor si začíná uvědomovat, že to nebylo až tak růžové jak si původně představoval. A ženu, pro kterou si přijel už ani nemiluje.

K tomu, že ji miluje a chce, aby se vrátila se rozhodl využít vzkazů. Každý vzkaz byla nějaká vražda. Což znamená, že se nám vedle milostného příběhu velice rychle ukáže i kriminální příběh plný vražd a vyšetřování. Řekl bych, že to byl opravdu hodně podrobný exkurz do mysli z části geniálního a z části naprosto šíleného člověka (doporučuji ho neodsuzovat hned (a nepřestat číst), jak vám jeho chování přijde divné, ochudili by jste se o kus myšlenky, která je protkaná celou toto knížkou).

Ovšem pokud čtenář u čtení i trochu přemýšlí, tak se mu naskytne snad ještě geniálnější pohled od světa módy, modelingu a showbyznysu. Zjistíte, že být herec/modelka rozhodně není tak skvělé, jak se to prezentuje všude v televizi. A pokud opravdu chcete být v tomto odvětví úspěšní, tak musíte snášet nehorázné ponižování a následně si nechat vzít skoro celou svoji svobodu. Takže doporučené čtení i pro všechny slečny, které sní o tom, že budou slavné herečky, modelky atd.. aby si uvědomili co jim to přinese a co jim to taky vezme.

Jinak knížka se dá sehnat třeba TADY.

O svobodě a věcech

Trochu víc se o tomhle rozepsat mě napadlo před pár dny, když mi z ničeho nic přišla do hlavy a následně i do statusu na FB tahle myšlenka:

"Opravdová svoboda začíná když toho začneme chtít míň... né víc." 

Pořád mi to vrtá hlavou a nedá spát, ale poslední dobou docházím k závěru, že čím míň věcí chci (ano, tím mám namysli i ty věci, který vám mozek říká, že je potřebujete, ale v podstatě je jenom chcete), tím se cítím svobodnější. A myslím, že to není jenom pocit. Proč?

Protože, pokaždé když chceme nové auto, nový oblek, nový byt, další dovolenou, další titul,... mohl bych pokračovat do nekonečna,... Už v momentě kdy, si začneme dělat nějaký plán a začneme ho realizovat, tak jsme si vytvořili jedno neviditelné pouto na naši svobodu. Začneme pracovat víc, usilovněji, a všechny zážitky, lidé kolem, věci na kterých opravdu záleží jdou najednou do ústraní. Potom, když se honíte za penězy, aby jste si mohli koupit nové auto, najednou zjišťujete, že odkládáte nějakou cestu, kterou jste chtěli podniknout (a opravdu by vás udělala šťastným), odkládáte schůzky s lidmi, na kterých vám záleží (vždyť oni to chápou), .... Najednou jste ve stavu, kdy si nemůžete říct, teď jdu na kafe, teď odjedu na měsíc pryč,... A když už by jste si to řekl, tak na to hodně rychle zapomenete, protože mozek vám racionálně řekne, že přece chcete to auto, a ten zbytek přece počká.

Další problém nastane v momentně, kdy si danou věc pořídíme. Většina z těch věcí, které chceme se dříve nebo později rozbije a vyžadují různé opravy, údržbu, a nebo také vaši přítomnost u nich. Vraťme se k příkladu s autem. Pokud už projdete tím maratonem, kdy se ženete za vyděláváním na auto a vaše vlastní radost ze života jde stranou, tak se stane co? Máte nové auto, měsíc máte radost a jezdíte všude autem. Což vás samozřejmě stojí další peníze a vy aby jste mohli jezdit tím autem, tak najednou musíte začít zase o něco více vydělávat. A co se nestane... zase je tu ten začarovaný kruh, kdy musím vydělávat víc, musím pracovat víc, vždyť ono to ostatní prostě počká. Šťastný budu až.... Cestovat budu, až....

Kdyby taková věc byla jedna, tak se to možná dá ještě přežít, přeci jenom většina z nás, co má to štěstí, že má nějakou práci, tak vydělává většinou dost na to, aby nějakým způsobem přežila a zároveň si mohla i něco trochu užít (ano, myslím si, že i lidé s nízkým příjmem si můžou život užít více - taková cesta někam pěšky s batohem opravdu nevyjde na moc a často vás udělá šťastnějším, než když letíte za exotikou letecky do All inclusive hotelu). Ale je to náš další velký problém - závist. Soused si koupil nové auto, tak to já budu muset taky (dáte pryč auto, které je funkční a zavázalo vás na kus života), kamarádka si koupila tohle, tamto, v reklamě jsem uviděl tuhle věc, můj oblíbenej sportovec říkal, že tohle je to nejlepší... všude kolem je tahle obrovská masáž, která vás doslova nutí chtít víc věcí.

Přitom všechny ty věci vás svazují, nutí vás pracovat víc (a to nejenom na to, aby jste si je pořídili, ale i na to aby jste je pak mohli vůbec používat), nutí vás zůstávat tam kde jste,... Viz třeba škola - chci titul, takže musím 3 roky minimálně studovat VŠ.. vím, že se ty 3 roky nemůžu jen tak sbalit a odjet. A přitom se dá docela v klidu žít i bez titulu.

Nechci teď, aby to vyznělo tak, že kupování absolutně všeho je špatné atd. Třeba já miluju snowboarding a kolo. Takže věci, které potřebuju na to abych je mohl požívat si velice rád koupím, protože vím, že když pak pojedu na prkně, tak budu šťastnej kdykoliv na něj stoupnu a zažiju s ním spousty skvělých okamžiků. (A vím, že tyhle věci využiju několik let, aniž bych je musel nějak extrémně udržovat -> nekupuju si každej rok novou kolekci oblečení, abych byl cool). Stejně tak jsem si koupil krosnu, protože mě baví jenom tak chodit po přírodě, ustlat si na místě, který se mi zrovna zalíbilo atd. Prostě jsou to pouze prostředky k tomu, dostat se k věcem, které mě udělají opravdu šťastným. Popř.taky může být dobré utrácet za věci, které vás časem vysvobodí z téhle pasti vydělávání neustále více peněz. Čímž mám na mysli třeba akcie, které vám budou generovat příjem ve formě dividend, byt, který pronajmete (i když ten, už vaši svobodu zase trochu poutá), následně se pak můžete dostat do chvíle, kdy budete mít z těchto zdrojů příjem dostatečný na to, aby jste mohli skromně žít a pak už můžete pracovat jen na projektech, které vás nadchnou, dělat věci, které vás udělají doopravdy šťastnými...

Čím to uzavřít? Asi jenom přemýšlejte nad tím, než si něco koupíte. Udělá mě to doopravdy šťastným, nebo to chci jenom, abych ohromil sousedy, kamarády,...? Nespoutá to moji svobodu na hodně let dopředu?

Podělím se ještě o jeden citát... Tentokrát od Warrena Buffeta:
Pokud kupujete věci, které nepotřebujete, tak budete brzy muset prodat věci, na kterých opravdu záleží (které opravdu potřebujete).