pátek 18. března 2011

Zlatá střední cesta...

Dneska jsem se opět vrátil k jedné nahrávce co jsem slyšel už před docela dlouhou dobou. Já dneska myšlenku z ní aplikuju hlavně na finance, ale podíváme se i jestli jde aplikovat i jinam...
O co jde? Každý z nás už slyšel slovní spojení ZLATÁ STŘEDNÍ CESTA nespočetněkrát. Co ale taková zlatá střední cesta je? Většina z vás by ji nejspíš popsala jako nějakou variantu, která není ani napravo.. ani nalevo.. ale jde si tak nějak mezi. Nebo má z každé varianty něco. A pravděpodobně byste taky mohli říct, že to bývá nejlepší varianta.
Noo, dneska se na to podíváme trochu jinak.. Když si vezmete prázdný papír a doprostřed nakreslíte tužkou čáru, tak že rozdělíte papír na dvě půlky, tak ta čára uprostřed je právě ta "zlatá střední cesta". Co se mi na ní nezdá? Když se podíváte, tak je jenom hodně tenká hranice mezi jednou a druhou stranou. V podstatě se dá říct, že většina věcí buď je a nebo není.
Pokud se zeptáte většiny lidí jak vychází s penězi, tak vám odpoví tak nějak vyjdu.. Co to je vyjdu? Buď mám přebytek a investuju a buduju majetek a nebo nemám přebytek a potom břednu do dluhů, nebudu majetek a zadlužuju se pořád víc a víc... Kde je ta zlatá střední cesta? Pokud si chci koupit nějakou věc, tak na ni buď peníze mám a nebo na ni peníze nemám... opět zde není žádný střed. A to i když si vezmu úvěr, tak stále na tu věc peníze nemám a způsobí to akorát to, že sice budu mít tu danou věc, ale zároveň nebudu mít na ještě víc dalších věcí (a většinou i důležitějších) a zahrabu se opět ještě víc do dluhů, což mě opět posune od přebytku a investic. Také... pokud pouze vyjdete s penězi... tak se nemůžete držet zlaté střední cesty - jelikož pokud jste na nule, tak jeden měsíc utratíte támhle stovku navíc a už jste v nedostatku... stejně jako když třeba 50Kč ušetříte.. tak opět nejste na té zlaté střední cestě...
Čas od času se zajímám i o politiku, tak se podíváme na další příklad, kde zlatá střední cesta trochu selhává... Mám dvě možnosti - buď budu dělat pravicovou nebo levicovou politiku. Pokud dělám pravicovou, tak dělám zodpovědnou politiku a země jde pomalu kupředu (tím nemám opravdu namysli současnou situaci v ČR). V podstatě podporuju obyvatele, aby byli soběstační a vzali odpovědnost za sebe do svých rukou. Pokud dělám levicovou politiku (a tím opět nemám na mysli to co se tu dělo, jelikož i levicová politika je dobrá, pokud se dělá tak jak se má), tak podporuji sociálně slabé, aby se mohli taky vzdělávat a následně mohli najít práci a zase té společnosti přinést další užitek. A země jde kupředu... Co je zde podstatné, tak je to, že i když dělám levicovou i pravicovou politiku pořádně, tak země jde kupředu. Ovšem co se stane, když udělám onu "zlatou střední cestu"? Smíchám věci zprava i zleva do jednoho balíčku? Oboje funguje na trochu jiných mechanismech a tím, že to smíchám opět dostávám nějaký podivný monstrum, který v podstatě nefunguje tak jak má - viz. důchodová reforma, která by měla teďka proběhnout (já jsem pro reformu a soukromé spoření), když se na ni podíváte, tak hlavní účel, který by měla plnit - podepřít bortící se průběžný způsob financování důchodů tím, že od státu nebudete dostávat tolik v podstatě ani splnit nemůže - sami si spočítejte kolik tam naspoříte a kolik tam budete mít. Zjistíte, že je to pro vás naprosté minimum a stát vám stejně bude muset vyplácet pořádný důchod,.. takže jsme tam kde jsme byli...opět se ptám, kam vede zlatá střední cesta?
Funguje to i na vztahy... Tady si netroufnu říct, že to funguje už od začátku, pokud se s někým poznám a nevím okamžitě jestli s ním chci být nebo ne. Ale pokud jsem s někým už delší dobu a ten vztah se dostane do nějaké krize, a my většinou máme tendenci spadnout do obrovského dilematu - mám to ukončit a nebo v tom pokračovat dál? Opět bych se zeptal.. jaká je zlatá střední cesta? Miluju toho druhýho jenom tak trošku, přiberu si do vztahu ještě někoho třetího?.... Prostě buď toho člověka miluju a jsem s ním a pak tyto věci v podstatě neřeším a nebo ho nemiluju, ale potom nemá smysl v tom pokračovat. (tím opět nechci říct, že by každý sebemenší hádka měla být důvod k rozchodu... hádá se občas každý, ale pokud už se ten vztah dostane do nějaké velké krize, tak podle mě opět žádná zlatá střední cesta není).
Stejně tak nemůže být žena těhotná jenom tak trochu... buď je a nebo není - nebo že by dneska byla... zítra už o něco míň.. a pozítří by zase byla úplně těhotná? Takto to prostě nefunguje.
Co jsem chtěl tímto článkem říct?
Že, to co se říká nemusí být vždycky pravda a hlavně, že mezi oběma stranami může být jenom hodně malá vzdálenost, pokud zde vůbec nějaký prostor je. Zadruhé bych rád řekl, že je potřeba si vybrat nějaký směr a tím jít - tím, že zvolím zlatou střední cestu, tak pouze zůstanu na místě bezesměru a potom se nikam nepohnu ani kdybych chtěl.

Žádné komentáře:

Okomentovat