Teorie nebo praxe... aneb moje zamyšlení nad smyslem vysoké školy..

Tohle je moje první zkouškové období a musím říct, že jím procházím asi docela dobře. Z možných 28 kreditů mám zatím 20 a ještě mě čeká matematika a poslední pokus na zápočet z práva...
Ale docela mě to nutí zamyslet se nad smyslem některých předmětů. Nebo lépe řečeno nad jejich obtížností. Jelikož studuji manažersko-ekonomický obor, tak bych předpokládal, že třeba co se týká práva, tak bych o něm měl něco vědět, to samé o informatice atd. Ovšem to co se po nás chce jako po ekonomech mi přijde naprosto přitažené za vlasy.
Například v informatice - myslím si, že rozhodně nepotřebuji jako ekonom ovládat linux pomocí příkazů na příkazovém řádku, tvořit soubory a složky přes příkazový řádek atd. když můžu jednoduše kliknout a udělat to rychleji jinak. V právu je situace podobná, člověk musí znát nazpaměť miliony pouček z učebnice nebo ze zákonů, při testu není možné nahlídnout do zákonů atd... Přitom jsou to kreditově nejméně hodnocené předměty a jejich význam pro vaše další studium by se dal taky počítat v rámci několik setin procent.
Ale teď... abych se už dostal k tomu o co bych se s vámi chtěl podělit. Hodně se setkávám s tím, že lidi, kteří přišli na tenhle obor z gymnázií, tak mají problém s odbornými předměty, i když jsou jakkoliv logické. Pokud navíc student nepodniká nebo neinvestuje peníze, nebo se jinak nepohybuje v daném oboru, tak je pro něj učení se daleko těžší. Nehledě na to, že pokud se to prostě nabifluje, tak po zkoušce to pouští z hlavy a už si na to nikdy nevzpomene. Dalším problémem, pokud se to jenom nabifluju, tak vám sice řeknu všechny poučky, ale v reálu si pod těma poučkama co se stane když tohle a tamto... nedokážu vůbec nic představit. Netuším jaké to může mít návaznosti, pokud se k tomu nenaučím poučku atd. Třetím takovým problémem pouhého biflování bych viděl, nepoužitelnost v praxi a to hlavně kvůli důvodu, který máme hned o řádek výše - neznám návaznosti, nic si pod tím nepředstavím.
Což v naší profesi ekonomů a jim podobných je docela problém. Pokud neznáte souvislosti v praxi co se stane když se třeba zvedne peněžní zásoba, co to udělá s inflací, HDP, kurzem naší měny,.. a následně co tyto změny zase udělají. Všechno je to jednoduché a dá se to logicky odvodit, pokud si pod těmi pojmy dokážu něco určitého představit.
No jo, ale jak si pod tím mám něco představit, když ve škole do mě hustí poučky, v učebnici jsou jenom poučky, pan profesor má v prezentaci jenom poučky, a když se ho zeptám, tak mi nejčastěji odcituje pouze poučku.. a když mám štěstí, tak na nějakém složitém příkladu. A výsledek? Student se nabifluje poučku, kterou po něm chce učitel i u zkoušky. Ale v momentě kdy by ji měl v praxi využít, tak zjistí, 2 problémy - 1) že neví jak to v práci použít a nebo to použije špatně, protože netuší, jaké důsledky to má dál, 2) zjistí, že je hodně pouček, které se učí, ale v praxi neplatí. A je hodně teorie, která se učí, ale je v praxi úplně nepoužitelná, ale učí se pouze, aby bylo co učit. Např. v kapitole Ekonomický cyklus v učebnici makroekonomie (Václav Jurečka, Grada - je to super učebnice až na těchto pár částí) je podkapitola ekonomické cykly a následně jsou zde vyjmenovány 3 druhy cyklů včetně jejich popisu, jak se objevily atd. a následně v dalším textu je napsané, že ani jeden z těchto cyklů v podstatě neexistuje a nikdy neexistoval. A takových částí je v každé učebnici spousty. V některých více. Opravdu máte potřebu znám poučky o něčem, co neexistuje, nikdy neexistovalo a nikdy existovat nebude? Popřípadě vás prosím, páni profesoři, zamyslete se nad tím, kolikrát jste vy za život použili to učivo, které učíte (aniž by to bylo ve výuce). Mluvíte s lidmi z profese, kteří se tím živí? Víte co oni v praxi používají?
Věřím, že i hodně firem by ocenilo, kdyby se výuka na všech vysokých školách přesunula z učení se teorií na zkoušení poznatků v praxi. Ať už co se týče přímo nějakého zkoumání, stáží, exkurzí, přednášek lidí ze skutečných firem, kteří už mají zkušenosti a ví co funguje a co ne...Ví co je důležité a co ne. Dále bych studenty podporoval v tom, aby si danou činnost, kterou studují vyzkoušeli v praxi a motivoval bych je k práci v daném oboru již při studiu - pokud studuju ekonomickou školu - zkus si podnikat, investovat atd., studuješ stavařinu? Co takhle brigáda někde na stavbě dělat asistenta, nebo klidně zedničit atd.
Výhodou praxe je, že člověk i když to neumí, tak se to naučí daleko rychleji, jelikož to jenom neposlouchá a neučí se poučky jak by se to mělo dělat. Ale prostě to dělá a vidí, že pokud tam dá málo jedné látky, tak mu to úplně nesedí a nevypadá to, tak jak by mělo, tak jí přidá a postupně se dostane tam, kam se člověk učící se teorii nikdy nedostane - k mistrovství ve svém oboru. Jelikož o tom nebude pouze filozofovat, ale bude to DĚLAT. A ať se vám to páni profesoři nelíbí sebevíc, tak stejně vaši žáci to co vy je učíte nepoužijí, nakonec v praxi to stejně udělají po svém. A proto bych vás chtěl vyzvat - podporujte je v tom. Když vidíte, že někdo nestíhá odevzdávat seminární práce a je to protože je na brigádě (v oboru, který studuje samozřjemě), tak mu seminárku odpusťte, nebo mu dejte zápočet za to, že je v oboru a už pracuje s tím, co vy ostatní učíte. Lidi, kteří se snaží nabrat během studia praxi by neměli být za to trestání... měli by být za to ještě odměněni. (A oni budou - když už ne během studia, tak rozhodně po něm, když půjdou do zaměstnání, začnou podnikat atd.)