O financích - aneb co mi přinesl minimalismus

Toto je první ze série článků o tom, co mi přinesl minimalismus do mého života. Minimalismus a já to byla v podstatě láska na druhý pohled :). Když jsem se s těmito myšlenkami poprvé setkal, tak jsem jim nevěnoval tolik pozornosti, jelikož jsem byl vytížený byznysem a věčně s něčím nespokojený. Po čase jsem se ale k tomuto vrátil znova a najednou to nebyly jenom kecy, ale perfektně propracovaná filozofie. Minimalismus se mnou je už zhruba rok a já bych se s vámi rád podělil, co mi přinesl, vzal a vůbec bych celkově rád zhodnotil co se změnilo za ten rok.

Začnu v oblasti financí. Před rokem jsem byl v pozici, kdy jsem měl velké dluhy, které mě doslova požírali za živa. Nic moc se nedařilo a navíc jako bonus jsem si snad ani nepřipouštěl, že by to mohl být nějaký extrémní problém. Navíc jsem měl v sobě touhu mít všechny ty super nový cool věci, který se ukazovaly na trhu. Jít si zapařit, abych se odreagoval z těch všech nervů, který jsem v té době měl - a to i když jsem věděl, že nemám vůbec peníze nazbyt...

Zajímavá výchozí situace - když si vezmete, že mi je 21. To se změnilo v podstatě až s mým opětovným nalezením stránky ZenHabits.net a "objevení" myšlenek minimalismu. Najednou jsem si začal uvědomovat, že spousty z těch nervů, které mám tak vychází z toho, že mě užírají ty dluhy a nedostatek peněz. Začal jsem se sám sebe ptát - proč?

• Proč musím mít všechny ty věci, který mají ostatní? Potřebuju je vůbec?
• Proč musím mít všechny věci nejlepší? Potřebuju to vůbec?
• Proč nejsem šťastný s tím co už mám?... I když to funguje a plní to svůj účel dobře...
• ...

Otázek bylo opravdu hodně. a já na ně začal nacházet odpovědi, které mě docela překvapily.

Stačilo se u každé věci, kterou jsem kupoval nebo chtěl koupit zamyslet - jenom na chvíli. Zeptat se - potřebuju to doopravdy? Co mi to přinese? Budu potom víc šťastný?

U většiny věcí si už na tu první otázku odpovíte že ne (i když to tak nemusí vypadat - přece potřebuju nový boty, když už mám 10 párů v botníku že? :) ). Zjistil sem, že pokud člověk není šťastný s tím co už má, tak ho nic navíc neudělá šťastnějším. A na druhou stranu, pokud je šťastný s tím co má, tak zase nevyžaduje nic moc navíc. Zajímavý paradox.

V zásadě by se dalo říct, že tohle byl ten moment, kdy jsem začal být šťastnější. Když mi došlo, že všechno potřebný už mám a mám toho i víc.

V tu chvíli jsem přestal trvat na tom, že musím mít všechno podle nové módy. Což mi přineslo velkou úsporu v penězích a hlavně se mi nestává, že bych v šatníku měl spousty věcí, které nenosím - mám jich o hodně míň - ale zato všechny věci, které tam jsou tak nosím a nosím je rád.

V tu chvíli jsem taky přestal trvat na tom, že musím mít ty nejlepší věci - proč platit za něco dvakrát tolik, když mi stejnou službu prokáže i levnější věc? Popř. pokud to potřebuju jenom jednou za rok, není lepší si tu věc spíš pučit? A opět další uspořený peníze.

V tu chvíli mi došlo, že potřebuju z těch ušetřených peněz vytvořit nějakou zálohu, kterou bych zaplatil splátky těch půjček, pro případ, že bych ten měsíc neměl dost peněz na jejich zaplacení. Časem se to rozrostlo a nebyla to jenom záloha na zaplacení úvěru, ale přidaly se k tomu v podstatě všechny pravidelné výdaje. Hned po tom, co jsem vytvořil tuhle rezervu, tak spousta mých nervů odešla pryč a i když ještě nemám všechno za sebou, tak jsem daleko klidnější.

Zároveň mi došlo, že jít na každou párty jenom protože mě tam někdo pozval taky není tou nejlepší cestou. Utratíte spousty peněz (i když se může zdát, že když se složíte na flašku, tak je to pár korun... tak kolik těch flašek koupíte? Kolikrát za rok je koupíte? Víte to? Víte kolik za rok utratíte jenom za párty atd? zkuste si to nějak zapisovat - budete docela překvapení - garantuju že je to minimálně částka, za kterou může jedno dítě v africe rok studovat), druhý den je vám špatně, zabijete celý druhý den tím, že ležíte a dostáváte se z opice a co z toho? Nejspíš nic. A přitom se dá bavit a odreagovat se daleko levněji - ne-li úplně zadarmo. Chce to jenom trochu kreativity.

Aby to nevyznělo tak, že jsem proti tomu - občas si taky dám s někým pár panáků nebo flašku vína atd. Spíš si ale myslím, že by člověk měl "pařit" s rozumem. Najít si nějakou míru. U mě to je tak, že spíš si mi jde o to, abych ten čas strávil s někým koho mám rád a s kým je mi dobře než abych se ožral jak to prase :).

Asi bych toho mohl psát  o hodně víc. Ale myslím, že pro dnešek to utnu tady. Příště se podíváme zase na další část a trochu jinou oblast. Abych to shrnul jak mi ten minimalismus pomohl za ten rok - Za rok jsem všechny svoje dluhy stáhl na polovinu a do konce roku budu bez dluhů úplně. Navíc jsem byl schopnej vybudovat z 0 investiční portfolio v podstatě skoro stejné výši jako jsou nyní moje dluhy. Jsem o hodně klidnější, vyrovnanější a spokojenější než kdy dřív. A i s menším příjmem dokážu vyjít a ještě i uspořit.